Druhy pryskyřice – vlastnosti a použití pryskyřic vhodných na zalévání dřeva

Epoxidová pryskyřice na zalévání dřeva

Když se začnete zajímat o pryskyřice, zjistíte, že vedle epoxidové pryskyřice jsou na trhu i polyesterové nebo polyuretanové pryskyřice. Každá z nich má jiné vlastnosti a využití. Pro zalití dřeva pryskyřicí budete používat vždy epoxidovou pryskyřici. Ta má ty nejvhodnější vlastnosti právě pro projekty ze dřeva a pryskyřice. Svými vlastnostmi pokrývá celou škálu aplikací jako je jídelní stůl s pryskyřicí, lampy, hodiny ze dřeva a pryskyřice, šperky, které kombinují dřevo a pryskyřici, designová prkénka a servírovací tácy a nebo misky ze dřeva a pryskyřice. Pro úplnost je také třeba vědět, že se někdy setkáte s pojmy truhlářská pryskyřice nebo zalévací pryskyřice na dřevo.

Vlastnosti epoxidové pryskyřice vhodné pro zalévání dřeva

1) Nízká viskozita: viskozita odlévací pryskyřice vhodná na zalévání dřeva je řídká. Nízká viskozita pomáhá, aby se pryskyřice samovolně odvzdušnila. Jde o vzduchové bublinky zanešené do pryskyřice mícháním - bublinky v pryskyřici.

2) Dlouhá doba vytvrzení: polymerace - vytvrzení epoxidové pryskyřice probíhá velmi pomalu. Ta může být 48 až 72 hodin, ale i 168 hodin u pryskyřic určených na extra velké odlitky.
Pomalé vytvrzení má hned několik výhod:
a) První výhodou je, že se pryskyřice ve větších odlitých objemech nepřehřívá. Pomalý proces polymerace totiž uvolňuje jen velmi malé množství exotermického tepla a nedochází tak ke známé exotermické reakci.
b) Druhá výhoda souvisí se zmíněným samovolným odvzdušněním. Pomalý nástup polymerace dává pryskyřici (kapalině) dostatek času na samovolné odvzdušnění. První fáze polymerace se nazývá gelace - pryskyřice začne houstnout. Čím více času má pryskyřice do této první fáze gelace, tím lépe se samovolně odvzdušní. Jakmile totiž už začne pryskyřice houstnout (gelovatět), vzduchové bublinky už z pryskyřice samovolně neodejdou.
c) Další výhodou, kterou oceníte u větších projektů a pomalého vytvrzení pryskyřice, je velmi malé vnitřní pnutí vytvrzené pryskyřice. Pryskyřice s malým vnitřním pnutím nemá tendenci k dalším deformacím a kroucení.
d) A nakonec dokonalá průhlednost a čirost. Pryskyřice s pomalým vytvrzením poskytují lepší výsledek s ohledem na optické vlastnosti vytvrzeného výrobku.

3) Doba zpracování: délku doby zpracování připravené směsi (po smíchání obou složek) jsme částečně zmínili v souvislosti s Dobou vytvrzení. Jen zopakujeme, že doba zpracování je čas do první fáze procesu vytvrzení, a tou je gelace. Co se konkrétně děje v praxi? Po zalití dřeva je pryskyřice řídká a její hustota se nemění po dobu zpracování. Jakmile započne fáze gelace, pryskyřice začne houstnout. Doba zpracování je téměř přímoúměrná době vytvrzení - čím je delší doba vytvrzení daného typu pryskyřice delší, tím je delší i doba zpracování. Tento čas - dobu zpracování - najdete též v technickém listu, a je uvedena v hodinách. Doba zpracování se může pohybovat od jedné až po několik hodin. A opět jen připomeneme, že dlouhá doba zpracování dává tekuté směsi pryskyřice možnost se samovolně odvzdušnit. Bublinky, které jsme do směsi zanesly mícháním ze směsi samovolně odejdou.

4) Výška odlité vrstvy: Velikost vašeho projektu jsou zásadní pro výběr vhodné pryskyřice. Různé pryskyřice jsou optimalizovány pro různé objemy a výšky vrstev lití, aby se předešlo problémům s vytvrzováním a přehříváním. Výška maximálně odlité vrstvy se udává v centimetrech a říká, jak vysokou vrstvu je možné z daného typu pryskyřice odlít. Například stůl s pryskyřicí bude potřebovat pryskyřici, ze které je možné odlít výšku vrstvy 4cm. S tím souvisí i další údaj a omezení se kterým se setkáte, a to je najednou smíchaný objem. Tento údaj určuje, jaké množství pryskyřice lze připravit najednou. Je uváděný v litrech a znamená, že opět například na stůl s pryskyřicí bude potřeba 15 litrů epoxidové pryskyřice a daný typ bude umožňovat připravit najednou 20 litrů pryskyřice.
Pryskyřice tedy můžeme rozdělit podle velikosti výrobků a maximálně odlité výšky pryskyřice:
a) Pryskyřice pro malé odlitky do 1-2 cm: šperky, psací pera, malé dekorace
b) Pryskyřice pro středně velké odlitky 2-3 cm: epoxidová servírovací prkénka, menší kusy nábytku (dvířka), menší lampy nebo hodiny ze dřeva a pryskyřice
c) Pryskyřice na velké odlitky 4-5 cm: jídelní stoly z pryskyřice a dřeva (tzv. říční stoly), robustní servírovací prkénka, vetší rozměry hodin, různé dekorace ze dřeva a pryskyřice, konferenční stolky, dveře, čela postelí nebo větší kusy nábytku
d) Pryskyřice na extra velké odlitky do 30 cm: velké dekorace, misky ze dřeva a pryskyřice vyrobené soustružením nebo velké stolní lampy

Další vlastnosti epoxidové pryskyřice vhodné pro zalévání dřeva

Další vlastnosti epoxidové pryskyřice na zalévání dřeva se týkají spíše její kvality a nebo vlastností, které nejsou pro volbu typu pryskyřice klíčové.

1) Certifikace pro styk s potravinami: pokud pryskyřice takový certifikát má, můžete ji použít na projekty a výrobky ze dřeva a pryskyřice, ve kterých přicházejí potraviny do styku s částmi pryskyřice ve výrobku. Může se jednat o prkénko, servírovací tác nebo jídelní stůl z pryskyřice.

2) Odolnost proti UV záření: každá pryskyřice bude mít tendenci, pokud je výrobek vystaven slunečnímu záření (ať už doma za oknem nebo venku), časem žloutnout. Opravdu každá!. Dražší a kvalitnější pryskyřice budou vybavené kvalitnímu UV retardéry, které toto žloutnutí zpomalují. U kvalitnějších pryskyřic může dojít k barevnému posunu (k teplé až lehce žluté) až za několik let. Je dobré vědět, že pryskyřice na zalévání dřeva, které jsou probarvené, budou UV záření odolávat více a eventuální barevný posun nebude tak viditelný.

3) Poměr mísení: poměr mísení udává výrobce v technickém listu a ten říká v jakém poměru budou k sobě složky A a B. Epoxidová pryskyřice je dvousložková. Složka A je základní polymer a složka B je tvrdidlo, které se postará o vytvrzení celé směsi obou složek. Poměry mísení nemají vliv na výslednou kvalitu pryskyřice, jen jde o to, jak výrobce vyvinul recepturu. Poměry mísení mohou být 3:1, 2:1, 1:1, ale i 100 : 40 a podobně. Jde vždy o poměr obou složek, které je potřeba připravit váhově. Více o tomto tématu najdete v článku Příprava pryskyřice.

4) Výsledná tvrdost: výsledná tvrdost pryskyřice se uvádí v jednotkách Shore A a to v rozmezí 75 - 90 ShA. Pro projekty, které kombinují dřevo a pryskyřici jsou ideální pryskyřice jejichž výsledná tvrdost bude mezi 80 - 85 ShA. Měkčí epoxidové pryskyřice nejsou vhodné právě proto, že se jedná často o výrobky užitého umění a očekáváme od povrchu určitou odolnost proti opotřebení. Naopak pryskyřice s vysokou výslednou tvrdostí nelze použít pro jejich poměrně vysoké vnitřní pnutí a částečně i křehkost. Epoxidová pryskyřice na zalévání dřeva s výslednou tvrdostí 83 - 86 ShA je ideální pro poměrně dobré vlastnosti proti opotřebení a poškrábání a její pevnost a  houževnatost, kterou ve vašich projektech ze dřeva a pryskyřice budete potřebovat.

5) Teplota skelného přechodu (Tg): určuje teplotní odolnost vytvrzené epoxidové pryskyřice, při které se polymer mění z tvrdého skelného stavu na pružný gumový stav. Ochlazením vytvrzené pryskyřice se opět stane pryskyřice tvrdou. Na tuto skutečnost, že epoxidová pryskyřice vystavená teplu (sluníčku) měkne, je třeba brát zřetel při zvažování umístění vašeho výrobku. Například stůl z pryskyřice umístěný venku a vystavený letnímu přímému slunečnímu svitu, není ideální.

6) Smrštění epoxidu: definuje ztrátu objemu epoxidové pryskyřice během vytvrzování. Projevuje se poklesem úrovně hladiny během tvrdnutí a mikrovlnkami na povrchu vytvrzeného odlitku. Pokud chcete dosáhnout dokonalého povrchu a lesku výrobku ze dřeva a pryskyřice, zvažte nutnost finálního broušení a leštění.

Stručný přehled doporučených pryskyřic pro vaše projekty

Často kladené dotazy (FAQ): Klíč k dokonalým projektům ze dřeva a pryskyřice

1. Jakou pryskyřici mám použít pro projekty se dřevem?
Pro projekty se dřevem je nejvhodnější epoxidová pryskyřice. Oproti polyesterovým nebo polyuretanovým pryskyřicím má ideální vlastnosti pro tento typ práce, jako je nízká viskozita, pomalé vytvrzování a malé vnitřní pnutí.

2. Proč je důležité, aby měla pryskyřice nízkou viskozitu a pomalé vytvrzování?
Nízká viskozita (řídkost) umožňuje pryskyřici, aby se sama odvzdušnila a zbavila se vzduchových bublinek, které se do ní dostanou při míchání. Pomalé vytvrzování je klíčové pro větší odlitky, protože uvolňuje jen malé množství tepla (exotermická reakce). To zabraňuje přehřátí, praskání a deformaci odlitku. Dává také pryskyřici dostatek času na samovolné odvzdušnění.

3. Co je to doba zpracování a proč je delší doba zpracování důležitá?
Doba zpracování je čas, po který zůstává smíchaná pryskyřice dostatečně tekutá, než začne houstnout (gelovatět). Tato doba je důležitá, protože umožňuje bublinkám uniknout a vám dává dostatek času na práci. Čím delší je doba vytvrzování pryskyřice, tím delší je i doba zpracování.

4. Jakou výšku vrstvy pryskyřice mohu odlít najednou?
To závisí na typu pryskyřice, kterou si vyberete. Pryskyřice se dělí podle maximální výšky vrstvy, kterou lze odlít, aby nedošlo k přehřátí:
do 1–2 cm: pro malé projekty jako jsou šperky nebo podtácky
do 2–3 cm: pro střední projekty, například servírovací prkénka
do 4–5 cm: pro velké projekty, jako jsou stoly nebo konferenční stolky
do 30 cm: pro extra velké odlitky, jako jsou misky nebo lampy

5. Mohu použít pryskyřici na výrobky, které přijdou do styku s potravinami?
Ano, ale pouze pokud má pryskyřice certifikaci pro styk s potravinami. Ujistěte se, že daný typ pryskyřice splňuje tuto normu, než ji použijete na jídelní stůl, prkénko nebo servírovací tác.

6. Žloutnou pryskyřice po vystavení UV záření?
Ano, každá pryskyřice má tendenci časem žloutnout, pokud je vystavena slunečnímu světlu. Kvalitní a dražší pryskyřice obsahují UV retardéry, které tento proces výrazně zpomalují. Probarvená pryskyřice je vůči žloutnutí odolnější.

7. Jaký je ideální poměr míchání složek pryskyřice?
Poměr míchání je dán výrobcem a najdete ho v technickém listu. Vždy je nutné odměřit složky váhově, nikoliv objemově. Poměr mísení nemá vliv na výslednou kvalitu, pouze je dána recepturou konkrétního typu pryskyřice.

8. Jaká je ideální tvrdost pryskyřice pro projekty se dřevem?
Ideální tvrdost se pohybuje v rozmezí 80–85 ShA (Shore A). Příliš měkká pryskyřice není odolná proti opotřebení, zatímco příliš tvrdá pryskyřice může být křehká a má velké vnitřní pnutí a na projekty se dřevem není proto vhodná.

9. Co znamená teplota skelného přechodu (Tg)?
Teplota skelného přechodu (Tg) je teplota, při které se vytvrzená pryskyřice mění z tvrdého stavu na pružný. Například stůl z pryskyřice umístěný venku na přímém slunci může změknout. Po ochlazení pryskyřice nabyde opět svoji původní tvrdost. 

10. Jak zabránit smrštění a získat dokonalý lesk?
Smrštění je přirozený jev, při kterém pryskyřice ztrácí objem během vytvrzování. Může se projevit poklesem hladiny a drobnými nerovnostmi na povrchu. Pro dosažení dokonale hladkého povrchu je často nutné provést finální broušení a leštění hotového výrobku, případně povrch zalít epoxidovou pryskyřicí určenou na zalévání povrchů.

10) Související články a návody

• Výrobky ze dřeva a pryskyřice – od malých projektů až po stoly
• Práce se dřevem a pryskyřicí – od pracovního stolu až do vybavené dílny
• Výběr vhodného dřeva – dřevo na epoxid a atypické dřevo
• Příprava pryskyřice – odměřování, míchání, pigmenty, odvzdušnění
• Příprava dřeva – sušení a penetrace
• Broušení dřeva a pryskyřice – leštění, smirky, pasty
• Nejčastější problémy a jejich řešení
• Praktické ukázky – šperky ze dřeva a pryskyřice