Jak odlévat v zimě bez nervů

Jak odlévat v zimě bez nervů

Zima přeje tvoření u stolu – pokud dáte pryskyřici i dílně správné podmínky. Níže najdete rychlé zásady, doporučené teploty, tipy proti bublinkám i řešení častých zimních problémů.

Rychlý tahák (5 bodů)

• Teplota pracoviště: ideálně 20–24 °C, bez výkyvů a průvanu.
• Teplota složek A/B: 22–25 °C (nepracujte se studenými lahvemi).
• Vlhkost: cílit ideálně< 50 % RH, sucho = méně povrchových defektů.
• Předehřát formy/obě složky pryskyřice: 30–40 °C pro nižší viskozitu a méně bublinek.
• Trpělivost při vytvrzení: nižší teplota = delší doba vytvrzení (počítejte s rezervou). Čím tenší vrstva odlité pryskyřice = delší doba vytvrzení.

1) Teplota: nejdůležitější „složka“ zimního lití

Chlad zvyšuje viskozitu (směs je „hustší“), hůř se odvzdušňuje a prodlužuje se vytvrzení. Držte:

• Dílna 20–24 °C po celou dobu (míchání → gelace → počátek vytvrzení). Vyhněte se kolísání a průvanu.
• Složky 22–25 °C. Pokud přišly z chladu, nechte je aklimatizovat v uzavřené lahvi min. 12–24 h v interiéru nebo v teplé vodní lázni, případně využijte tepelné podložky.
• Formy a podklady předehřejte (22–28 °C).

2) Vlhkost: tichý sabotér čirého povrchu

Vysoká vlhkost zvyšuje riziko matného filmu (tzv. amine blush) a „pomerančové kůry“.

• Držte < 50 % RH. Pomůže odvlhčovač, teplý stabilní prostor, „nekondenzující“ povrchy.
• Uzavírejte lahve hned po dávkování; nenechávejte tvrdidlo otevřené.
• Nedýchejte na výlisek : Lidský dech obsahuje množství vodních par, které se vysráží na povrchu pryskyřice.

3) Příprava materiálu: jak „ohřát“ bez průšvihu

• Aklimatizace v lahvi: nechte složky v uzavřených nádobách ohřát na pokojovou teplotu. Vyhnete se kondenzaci uvnitř.
• Vodní lázeň 40–50 °C (krátce): pokud je pryskyřice velmi hustá nebo částečně krystalizovaná. Láhev dobře uzavřete a hlídejte čas.
• Nikdy neohřívejte mikrovlnkou a nepřehřívejte – hrozí zkrácení pot life a nežádoucí exotherm.
• Použijte tepelnou podložku

4) Odvzdušnění: kdy a jak použít teplo

• Horkovzduch/plynový hořák používejte krátkými rychlými tahy ve vzdálenosti 10–20 cm. Cíl: jen „líznout“ povrch.
• Nepřehřívat! Přehřátí → krátery, vlnky, žloutnutí, nebo loklální exotermická reakce.
• Větší kusy odvzdušňujte opakovaně (podle systému a teploty).

5) Vytvrzení: klid a čas

• Udržujte teplotu stabilní první hodiny po zalití. Teplotní „pády“ vedou k povrchovým chybám.
• Nesahejte, nekryjte „studenou“ folií, ať nevytvoříte kondenzaci. Pokud kryjete proti prachu, použijte „teplý“ kryt.
• Prodlužte intervaly mezi vrstvami, pokud pracujete vícevrs­tvě. Studený podklad potřebuje delší čas na dotvrzení.

6) Amine blush (matný film): prevence a oprava

V chladu a vlhku se může objevit tenký lepkavě-matný film. Co s ním:

1. Omyjte povrch teplou vodou s trochou saponátu (odmastí a rozpustí film). Dobře osušte.
2. Lehce přebruste (jemná zrnitost) a znovu přeleštěte nebo přelejte finální vrstvou.
3. Do budoucna: hlídat teplotu a vlhkost; krytí proti prachu řešit „teplým“ boxem, ne studenou fólií.

7) Skladování a manipulace v zimě

• Skladujte v suchu a teple (cca 18–22 °C), lahve pevně uzavřené, ideálně ve svislé poloze.
• Po závozu z mrazu vždy vyčkejte, až se složky „odrosí“ a ohřejí uvnitř uzavřených obalů (prevence kondenzace uvnitř lahve).
• Krystalizace složky A: krátká vodní lázeň 40–50 °C, jemné promíchání – neškodí, po návratu do čira lze normálně použít.

8) Bezpečnost a větrání „zimním“ způsobem

• Větrejte přerušovaně: krátké, intenzivní vyvětrání mezi fázemi práce. Vyhněte se trvalému průvanu.
• Respirátor a rukavice jsou dobrý standard (speciální maska s uhlikovým filtrem + nitrilové rukavice).
• Teplo ≠ uzavřená krabice bez vzduchu: dbejte na bezpečnostní doporučení výrobce ohledně ventilace.

9) Nejčastější zimní potíže – rychlá diagnostika

• „Táhne“ bubliny a hustne už v kelímku: složky byly přehřáté / příliš teplo → snižte ohřev složek, zmenšete dávky, pracujte ve stínu tepla.
• Matný/mastný povrch: vysoká vlhkost → omýt + přebrousit + leštit; příště odvlhčit prostor, předehřát formy.
• Neúplné vytvrzení po 24–48 h: nízká teplota nebo chybné dávkování → přesně odměřit, udržet teplotu 20–24 °C, dát času víc.
• „Pomerančová kůra“: chlad + vlhkost + průvan → stabilizovat klima, kryt proti prachu ohřátý na pokojovou teplotu.

Checklist před každým zimním litím

• Prostor vyhřátý a suchý (20–24 °C, < 50 % RH).
• Složky A/B aklimatizované (22–25 °C) a přesně odměřené.
• Formy/podklad předehřáté a odmaštěné.
• Připravené krytí proti prachu (ne studené!).
• Časová rezerva na delší vytvrzení.

Bonus: malé zlepšováky do zimy

• Ohřívací skříňka/box s termostatem pro formy a dřevěné podklady.
• Tepelná podložka
• Ohřev složek v lázni před mícháním (krátce, kontrolovaně).
• Odvlhčovač v dílně – stabilní „suché“ klima je půl úspěchu.
• Menší dávky a více tenčích vrstev místo jednoho velkého zálivu.

Tip na závěr: Plánujete větší projekt (deska, hodiny, geoda)? V zimě volte raději jisté systémy a držte se doporučené výšky zálivu. Pokud si nejste jistí, nejdřív si vše otestujte na malé vzorky ve stejných podmínkách, jaké máte v dílně.